17.06.08

Láska přes internet - díl 2.


Zklamání z prvního setkání, při němž se ve dveřích místo inzerované motorkářky objeví načančaná naivka, přivede ke krachu i slibně se vyvíjející online známost.

Tak tomu bylo i v případě Honzy a Jitky - bavili se spolu hezky, ba i krásně a uvolněně, tedy do té doby, než se sešli. Skutečná realita strhla jeho virtuální masku a když mu ona řekla "ne", byla veškerá jeho galantnost pryč a náhle byla každá žena "naprostou a totální sviní" . Ne každý chlap totiž dokáže se ctí spolknout odmítnutí. Uražená ješitnost je peklo.


ON:
Ahoj, jen krátká note k včerejšku. Dost jsem nad tím přemýšlel, nestává se mi moc často, aby se mnou nekdo mluvil tak jako Ty. Řekl bych, že to z Tvé strany byla ultimativní kombinace povýšenosti, sprostoty a bezcitnosti (za to jedno nepěkné sloveso, které jsem užil já, se omlouvám, byl to jen exces, nic v čem bych si liboval). Je mi jasné, že je "Ti to jedno", ale možná to, že se od Tebe slova i city odrážejí jako tenisák od zdi, je také důvod některých Tvých problémů.
Na druhou stranu bych Ti měl poděkovat, člověk hned ví, že o nic zásadního nepřišel. To, jak okázale dáváš najevo, že Tě obtěžuje, že "jakýsi jeliman" zavolá, má péči, jestli někam dorazíš ve zdraví, nebo jak se Ti daří .... co Ty jsi za člověka... jen žasnu...
Též mi došlo, že Ty sama nejlépe musíš vědět, že ta single mother (hle, jak nemilá anglická slůvka) je realita, protože si nedovedu představit, jak se Ty chováš nejen k někomu, koho máš ráda, ale třeba v běžném kontaktku s jinými .... víš ta "megakřeč" nebyla jen má zásluha. Ostatně dodnes netuším, co je tak zavazujícího na tom, jít do kina...
K tolik "tajnému" 30. červenci Ti v předstihu přeji vše nejlepší...a hodně štěstí. Jsi první člověk, o kterém mohu říci, že ho v osobním životě bude potřebovat ještě více než já.


ONA:
Nevím, jestli máš potřebu mě vychovávat. Podle mě jsi poměrně namyšlený člověk, který nechápe slovo NE. Snažila jsem se opakovaně Ti naznačit a i několikrát jsem to myslím řekla jasně. Včera jsem mě zval do kina a já prostě nechci jít, to je všechno. Myslím, že následná korespondence je zbytečná.


ON:
Tebe vychovávat rozhodně nehodlám, to měl dělat někdo jiný a pokud jde o mou "namyšlenost", jak bys řekla Ty "vůbec mě neznáš". Navíc jsem se bavili o úplně normálním přátelství/kontaktu, je jedno, jak to nazvat, a po pravdě, nyní je mi to ukradené, jakou známku to dostane ... Je komické, když ty píšeš něco o namyšlenosti někoho jiného. Možná by jsi měla přemýšlet nad tím, co sama občas říkáš nebo píšeš, a jak to na druhé může působit, ale to je něco, čím se Ty, ve svém životě naprosto nehodláš zaobírat .. proč taky .. "ať jde každý k čertu" viď ..

----

A jaký dojem tedy na mě udělalo seznamování přes internet?? No, nepopírám, že jsem nenarazila na zajímavé lidi, ale za tu energii a zánět spojivek to nestojí. A teď mě omluvte, jdu se seznamovat zase jednou jako člověk někam do baru.