Před dvěma dny jsem se zastavila za svým kolegou na noční. Kromě profesního zaměření nás pojí ještě občasné přispívání do pánských, potažmo ženských, časopisů. Naše články jsou vesměs o sexu - vždyť je tak zdravý a mnozí z nás ho svým pacientům i "předepisujeme" (bohužel pojišťovny jej stále ještě neproplácí).
Když jsme tak seděli na lékařáku a já degustovala whisky od spokojených pacientů, povídá Petr: " jakmile někde řeknu, že tu a tam píšu o sexu, mají lidé potřebu se mi s něčím svěřovat! Asi si myslí, že mě jejich zážitky nerozhodí, ale můžu ti říct, že ve většině případů je tomu právě naopak."
- Petrova zpověď -
Část první:
" je tomu asi tak týden, co jsem byl na kongresu a v jednom baru jsem narazil na skupinku českých podnikatelů. Jeden z nich mi začal vyprávět, jak byl při cestě z Moskvy v bordelu. Abych byl přesný, byl to klub pro byznysmeny, kteří mají zálibu, úchylku v lidských výkalech. Ruští hostitelé si z něj pěkně vystřelili. Opili jej (jak příznačné) a pak se s ním vsadili o třicet tisíc korun, že nevystoupí na pódium a nevykálí se prostitutce, která tam ležela, do obličeje. Čím více sázku odmítal, tím více panáků v něm končilo. A ať už to byla hladina alkoholu či snaha neurazit, nakonec sázku přijal. Sám sebe přesvědčoval, že to nebude zas tak velký problém, je velký chlap, měl dnes velký oběd, tak proč by nepředvedl něco velkého.
Položil peníze na stůl, vystoupal na pódium a sundal si kalhoty. Ale jen co si dřepl nad prostitutku, začala mu jemně foukat do řitního otvoru. Měla chladný dech. Najednou zjistil, že ať se snaží, jak chce, jeho anus se odmítl otevřít. Proud chladného vzduchu stoupajícího vzhůru jej úplně paralyzoval! Zjevně nebyl prvním, komu se to v tom podniku stalo, a za rozjařeného smíchu svých hostitelů musel uznat prohru."
V hlavě mi problesklo, že těmto trikům ho na vysoké asi nenaučili!
Část druhá:
"už když jsem jeho historku poslouchal, nabýval jsem dojmu, že je to v podstatě výzva. Vždyť já jsem ten perverzní redaktor, žádný kravaťák mě nemůže svými zážitky trumfnout.
Ale pro jistotu jsem změnil téma (exkrementy mě nijak nevzrušují, a to ani po těch pár letech co pracuji jako internista).
A tak jsem se rozhodl, že mu povím o svých pokusech zahrát si v pornu.
Ale než se dostanu k peprným detailům, tak bych rád nabídl pár slov na svou obranu.
Tak za prvé, jsem skoptofil. Ale svým vlastním způsobem - netoužím po šmírování jiných, kteří se milují, chci při tom vidět jen sám sebe. Sexuální akt je pro mě nedostačující, dokud nevidím, co se vlastně děje, se vším tím líbáním a pronikáním.
Kdyby jsi mě neznala, mohla by jsi říct, že má touha vidět sám sebe nahého souvisí s narcismem. Chyba lávky!! Jsem si vědom, jak příšerně vypadám. Moje panděro připomíná těsto s pupkem tak hluboko vpadlým, že vypadá jako díra po kulce. Prsa mám větší než většina ženských. Takže v tom žádná ješitnost opravdu není. Má daleko hlubší původ.Částečně za to mohla nečistá pokožka a částečně moje sociálníneobratnost, fakt je, že jsem zůstal ještě dlouho po dvacítce panic.
Téměř po deseti letech nezdařených pokusů mě panictví zbavila jedna opilá zdravotní sestra. To se pochopitelně na mojí duši muselo podepsat. Výsledkem je to, že dnes mi nestačí milovat se, musím o tom ještě mít očividný důkaz. Jakmile mrknu na svůj odraz v zrcadle a vidím, jak můj penis klouže dovnitř a ven, nějaká poškozená část mého mozku si říká: „Jasně to vidím! Tady máme důkaz! Někomu se natolik líbíš, že s tebou chce mít sex!“
Ale tím to nekončí. I když jako lékař bych měl mít paměť jako slon, v tomto odvětví to neplatí. Můžu se snažit sebevíc, ale nikdy se mi nepodaří zapamatovat si jakýkoliv detail z milování, které jsem nedávno prožil. Vzbudíš mě ve dvě ráno a já ti povím, že v Mělníce vyrábí víno Ludmila, či jak postupovat při Bilrothovi I., ale za boha si nevzpomenu na to, jakou měla moje první přítelkyně číču, holka, se kterou jsem žil přes dva roky - jako kdyby snad ani žádnou neměla.
Připadám si, jako kdybych měl nemoc zvanou "sexuální Alzheimer"!
Teď jen doufám, že jsem výstižně vysvětlil, proč jsem chtěl natáčet porno.
Svou někdejší přítelkyni jsem se tak styděl požádat o svolení, takže jsem zaklínil kameru Sony do hranice z mikin a filmoval nás tajně. Že to bylo podlé?! Neříkám, že ne. Po jejím odchodu jsem nedočkavě přetočil kazetu, s penisem v očekávání tvrdým jak mahagon.
Běs střídal děs. Místo mistrovského erotického díla to vypadalo jako nějaký podřadný televizní pořad, kde využívají skrytou kameru, aby odhalili nečestné praktiky instalatérů.
A můj výkon?? Výkon, který mi v době milování připadal jako vrcholové atletické číslo rozeného milovníka???
I dle těch nejmírnějších měřítek byl - ubohý! Díval jsem se na obtloustého skrčka bez jakéhokoli smyslu pro rytmus. Úplně jsem slyšel, jak „přírodopisné“ video doplňuje hlas Miroslava Moravce: „Normální samec by našel klitoris a během pěti minut samičku uspokojil. Tento nemotorný jedinec se o to pokouší už přes půl hodiny…“
Dal jsem si delší pauzu a nic nepokoušel.
Loni, asi po roce randění s jednou medičkou, která sama navrhla "domácí péčko", jsem se rozhodl, že do toho skočím rovnýma nohama a připraven. Nasvítil jsem scénu. Vymyslel jsem takovou choreografii, při níž mi bude ona kouřit a já budu stát, abych se pak nevylekal vlastních houpajících se faldů. A protože jsem si všiml, že si „opravdoví“pornoherci zkracují chlupy na ohanbí, aby jejich penis vypadal větší, pustil jsem se do práce s nůžkami. Bohužel jsem tento zákrok prováděl v koupelně, kde jediné zrcadlo viselo v úrovni hlavy. Takže jsem se musel koukat dolů a snažit se sestříhat obě strany tak, aby byly stejné, což bylo daleko těžší, než se na první pohled může zdát.
Pádil jsem zpátky do ložnice, abych zjistil její názor, a přivítal mě nervózní smích. „Proč jsi pořídil svýmu ptákovi účes na Hitlera?“zeptala se.
Podíval jsem se do zrcadla a zjistil, že má pravdu. Na jedné straně přepadala dolů černá ofina, takže moje genitálie vypadaly jako Führer tak, jak jen to je u genitálií možné. Uháněl jsem znova do koupelny a jal se ještě chvíli ohánět nůžkami. Když jsem byl s prací hotov, měly chlupy délku skinheadova porostu hlavy. Během tří minut jsem přešel od Hitlera k Hitler-Junge a byl tak připraven natočit první fašistický erotický film. Ani to ale nedokázalo vykolejit moje nadšení. Byla nahá, krásná a klečela přede mnou, v ruce mi vrčela kamera…
Proč by to tentokrát nemělo vyjít?
No tak prvním problémem byl můj orgasmus.Vzhledem k šílenému vzrušení jsem se celý třásl. Bylo to takové to vzrušení, které vás přinutí zavřít oči a slabost vám podlamuje kolena.Což je sice prima v posteli, ale už míň úžasné, když to celé máte vestoje natáčet.
Ani tentokrát jsem se nemohl dočkat, až se na svůj dokumentární film podívám. Bohužel ani tentokrát jsem neuspěl a Oskara za režii, za obsazení a ani za hudbu bych nedostal. Bylo to jako v Zapruderově filmu o atentátu na Kennedyho. Ano, výstřel tam nechyběl, jenže odkud přišel? Pro kohokoliv, kdo by se na naše video podíval, klidně mohl existovat druhý střelec. Třeba nějaký agent CIA. Nebo Číňan schovaný za mým gaučem. Prostě můj sen byl mrtev.
Pochopil jsem: bůh si nepřeje, abych se stal hvězdou dětem nepřístupných filmů. Kéž bych ho tenkrát poslechl!
A co můj byznyzmen????
Hádej!?!?!"
Včera jsem se s kolegou sešla znova. Tentokrát mimo areál nemocnice. Zašli jsme do baru, daly pár skleniček a kolem půlnoci skončili u něj doma.
A má poslední věta byla: "Mě u toho v žádném případě natáčet nebudeš, kameru si beru já. Jednak mám dnes blbý vlasy, jednak mi tahle podprsenka dělá menší prsa a hlavně, moc dobře vím, že kamera dělá každou ženskou tlustší."
" je tomu asi tak týden, co jsem byl na kongresu a v jednom baru jsem narazil na skupinku českých podnikatelů. Jeden z nich mi začal vyprávět, jak byl při cestě z Moskvy v bordelu. Abych byl přesný, byl to klub pro byznysmeny, kteří mají zálibu, úchylku v lidských výkalech. Ruští hostitelé si z něj pěkně vystřelili. Opili jej (jak příznačné) a pak se s ním vsadili o třicet tisíc korun, že nevystoupí na pódium a nevykálí se prostitutce, která tam ležela, do obličeje. Čím více sázku odmítal, tím více panáků v něm končilo. A ať už to byla hladina alkoholu či snaha neurazit, nakonec sázku přijal. Sám sebe přesvědčoval, že to nebude zas tak velký problém, je velký chlap, měl dnes velký oběd, tak proč by nepředvedl něco velkého.
Položil peníze na stůl, vystoupal na pódium a sundal si kalhoty. Ale jen co si dřepl nad prostitutku, začala mu jemně foukat do řitního otvoru. Měla chladný dech. Najednou zjistil, že ať se snaží, jak chce, jeho anus se odmítl otevřít. Proud chladného vzduchu stoupajícího vzhůru jej úplně paralyzoval! Zjevně nebyl prvním, komu se to v tom podniku stalo, a za rozjařeného smíchu svých hostitelů musel uznat prohru."
V hlavě mi problesklo, že těmto trikům ho na vysoké asi nenaučili!
Část druhá:
"už když jsem jeho historku poslouchal, nabýval jsem dojmu, že je to v podstatě výzva. Vždyť já jsem ten perverzní redaktor, žádný kravaťák mě nemůže svými zážitky trumfnout.
Ale pro jistotu jsem změnil téma (exkrementy mě nijak nevzrušují, a to ani po těch pár letech co pracuji jako internista).
A tak jsem se rozhodl, že mu povím o svých pokusech zahrát si v pornu.
Ale než se dostanu k peprným detailům, tak bych rád nabídl pár slov na svou obranu.
Tak za prvé, jsem skoptofil. Ale svým vlastním způsobem - netoužím po šmírování jiných, kteří se milují, chci při tom vidět jen sám sebe. Sexuální akt je pro mě nedostačující, dokud nevidím, co se vlastně děje, se vším tím líbáním a pronikáním.
Kdyby jsi mě neznala, mohla by jsi říct, že má touha vidět sám sebe nahého souvisí s narcismem. Chyba lávky!! Jsem si vědom, jak příšerně vypadám. Moje panděro připomíná těsto s pupkem tak hluboko vpadlým, že vypadá jako díra po kulce. Prsa mám větší než většina ženských. Takže v tom žádná ješitnost opravdu není. Má daleko hlubší původ.Částečně za to mohla nečistá pokožka a částečně moje sociálníneobratnost, fakt je, že jsem zůstal ještě dlouho po dvacítce panic.
Téměř po deseti letech nezdařených pokusů mě panictví zbavila jedna opilá zdravotní sestra. To se pochopitelně na mojí duši muselo podepsat. Výsledkem je to, že dnes mi nestačí milovat se, musím o tom ještě mít očividný důkaz. Jakmile mrknu na svůj odraz v zrcadle a vidím, jak můj penis klouže dovnitř a ven, nějaká poškozená část mého mozku si říká: „Jasně to vidím! Tady máme důkaz! Někomu se natolik líbíš, že s tebou chce mít sex!“
Ale tím to nekončí. I když jako lékař bych měl mít paměť jako slon, v tomto odvětví to neplatí. Můžu se snažit sebevíc, ale nikdy se mi nepodaří zapamatovat si jakýkoliv detail z milování, které jsem nedávno prožil. Vzbudíš mě ve dvě ráno a já ti povím, že v Mělníce vyrábí víno Ludmila, či jak postupovat při Bilrothovi I., ale za boha si nevzpomenu na to, jakou měla moje první přítelkyně číču, holka, se kterou jsem žil přes dva roky - jako kdyby snad ani žádnou neměla.
Připadám si, jako kdybych měl nemoc zvanou "sexuální Alzheimer"!
Teď jen doufám, že jsem výstižně vysvětlil, proč jsem chtěl natáčet porno.
Svou někdejší přítelkyni jsem se tak styděl požádat o svolení, takže jsem zaklínil kameru Sony do hranice z mikin a filmoval nás tajně. Že to bylo podlé?! Neříkám, že ne. Po jejím odchodu jsem nedočkavě přetočil kazetu, s penisem v očekávání tvrdým jak mahagon.
Běs střídal děs. Místo mistrovského erotického díla to vypadalo jako nějaký podřadný televizní pořad, kde využívají skrytou kameru, aby odhalili nečestné praktiky instalatérů.
A můj výkon?? Výkon, který mi v době milování připadal jako vrcholové atletické číslo rozeného milovníka???
I dle těch nejmírnějších měřítek byl - ubohý! Díval jsem se na obtloustého skrčka bez jakéhokoli smyslu pro rytmus. Úplně jsem slyšel, jak „přírodopisné“ video doplňuje hlas Miroslava Moravce: „Normální samec by našel klitoris a během pěti minut samičku uspokojil. Tento nemotorný jedinec se o to pokouší už přes půl hodiny…“
Dal jsem si delší pauzu a nic nepokoušel.
Loni, asi po roce randění s jednou medičkou, která sama navrhla "domácí péčko", jsem se rozhodl, že do toho skočím rovnýma nohama a připraven. Nasvítil jsem scénu. Vymyslel jsem takovou choreografii, při níž mi bude ona kouřit a já budu stát, abych se pak nevylekal vlastních houpajících se faldů. A protože jsem si všiml, že si „opravdoví“pornoherci zkracují chlupy na ohanbí, aby jejich penis vypadal větší, pustil jsem se do práce s nůžkami. Bohužel jsem tento zákrok prováděl v koupelně, kde jediné zrcadlo viselo v úrovni hlavy. Takže jsem se musel koukat dolů a snažit se sestříhat obě strany tak, aby byly stejné, což bylo daleko těžší, než se na první pohled může zdát.
Pádil jsem zpátky do ložnice, abych zjistil její názor, a přivítal mě nervózní smích. „Proč jsi pořídil svýmu ptákovi účes na Hitlera?“zeptala se.
Podíval jsem se do zrcadla a zjistil, že má pravdu. Na jedné straně přepadala dolů černá ofina, takže moje genitálie vypadaly jako Führer tak, jak jen to je u genitálií možné. Uháněl jsem znova do koupelny a jal se ještě chvíli ohánět nůžkami. Když jsem byl s prací hotov, měly chlupy délku skinheadova porostu hlavy. Během tří minut jsem přešel od Hitlera k Hitler-Junge a byl tak připraven natočit první fašistický erotický film. Ani to ale nedokázalo vykolejit moje nadšení. Byla nahá, krásná a klečela přede mnou, v ruce mi vrčela kamera…
Proč by to tentokrát nemělo vyjít?
No tak prvním problémem byl můj orgasmus.Vzhledem k šílenému vzrušení jsem se celý třásl. Bylo to takové to vzrušení, které vás přinutí zavřít oči a slabost vám podlamuje kolena.Což je sice prima v posteli, ale už míň úžasné, když to celé máte vestoje natáčet.
Ani tentokrát jsem se nemohl dočkat, až se na svůj dokumentární film podívám. Bohužel ani tentokrát jsem neuspěl a Oskara za režii, za obsazení a ani za hudbu bych nedostal. Bylo to jako v Zapruderově filmu o atentátu na Kennedyho. Ano, výstřel tam nechyběl, jenže odkud přišel? Pro kohokoliv, kdo by se na naše video podíval, klidně mohl existovat druhý střelec. Třeba nějaký agent CIA. Nebo Číňan schovaný za mým gaučem. Prostě můj sen byl mrtev.
Pochopil jsem: bůh si nepřeje, abych se stal hvězdou dětem nepřístupných filmů. Kéž bych ho tenkrát poslechl!
A co můj byznyzmen????
Hádej!?!?!"
- Závěr -
Včera jsem se s kolegou sešla znova. Tentokrát mimo areál nemocnice. Zašli jsme do baru, daly pár skleniček a kolem půlnoci skončili u něj doma.
A má poslední věta byla: "Mě u toho v žádném případě natáčet nebudeš, kameru si beru já. Jednak mám dnes blbý vlasy, jednak mi tahle podprsenka dělá menší prsa a hlavně, moc dobře vím, že kamera dělá každou ženskou tlustší."
Žádné komentáře:
Okomentovat